Co je to historie?
Historií je vše, co se odehrálo až do právě skončeného okamžiku. Zároveň může být názvem vyučovaného předmětu či studijního oboru. Historiografie je psaní o dějinách, o minulosti. Konkrétní lidé bádají, popisují a vyslovují osobní názor na historii nebo jednotlivé události. České ekvivalenty snad lépe rozlišují oba termíny – tedy dějiny a dějepisectví.
Historie je minulost (jelikož současnost je okamžik bez rozměru, pak neexistuje a čas se skládá z minulosti, určité bezrozměrné linky jako třeba hranice světla mezi dnem a nocí nebo dotová hranice, která postupuje do budoucnosti a z budoucnosti se stává minulost – předpoklad Newtonovy fyziky a linárního času), která se stala, je jen jedna, do jisté míry ji můžeme přirovnat k Platonovu světu idejí nebo k ideji, která existuje, ale zde pouze minulost, ne budoucnost, to je jen možnost, tedy Platon opačně – tedy idea není před dějem nebo věcí, ale vzniká až tím, že se historie stane, zde se tedy vytvoří historie, která je správná ® jakási idea- nyní jak nastupuje druhá historie, to jest věda, která se snaží poznat tuto ideu, přičemž však jako v Platonově světě, tak nelze beze zbytku učinit, neboť historie – minulost je tak složitá a komplexní, že historik není schopen ani z hlediska déky života, schopností správně analyzovat fakta, ani z hlediska, že fakta má buď od věcí neživých – otázka interpretace, nebo lidí, ale ti jsou na tom často hůř než sám historik ve schopnosti poznat, a čím více lidí to předá dál, tím se informace mění, vzniká tak velmi mnoho historí, které se blíží nebo vzdalují té idei
historiografie sepisuje histor. práce, zabývá se tím, jak psát historii, jak ji chápat, ale otázka je jestli správně, ale i když nelze historii přesně poznat, je zase důležité také se jí zabývat a snažit se poznat, protože tato sama práce má význam – viz Platon
Historie – nauka o vývoji lidské společnosti; vědní disciplína, jejíž součástí jsou nejstarší dějiny, události na lidské vůli nezávislé, ale i sňatková politika, válečné konflikty, diplomacie, kulturní, literární, společenské, vědní, umělecké události, samozřejmě i pak ty novější a úplně nejnovější až téměř současné
historiografie – obor zabývající se různými náhledy na historii, tím jak se vyvíjel pohled na dějiny, kterak jednotlivé osobnosti, skupiny osobností, historické školy viděly historii, co o ní napsaly